Al Džahir novým členem stádečka :-)

Dílem osudu se stalo, že jsem se jednoho pátečního (29.6.2012) dne spolu s kamarádkou Markétou vydala na cestu do slovenských Malých Ripňan pro Džasmánkova syna.

A jaký je tedy jeho příběh?

 Al Džahir se narodil v Říčanech u Prahy ve stájích Martina Hofmana. Odtud cestoval již v útlém věku (asi ve dvou měsících) spolu s ostatnmi obyvateli stájí v Říčanech na Slovensko do Staré Lehoty k novému majiteli. Bohužel neměl Džahir moc prostoru se projevit a užít si mládí na pastvinách, z čehož také plynul jeho problém - nálevky na hlezenních kloubech zadních končetin. Díky tomuto byl v letošním roce nabízen za velmi nízkou cenu s podmínkou prodeje do konce června, jinak prý bude ještě se svým polobratrem Khan Dengrim poslán na jatka. Po celé eskapádě různého shánění nových majitelů pro oba, kdy se podařilo a Khan je od půlky června v novém domově u Petry Boudníkové, zůstal bohužel Džahir na Slovensku s vyhlídkou ne příliš valnou. A tak jsme se jednou po krátké diskuzi naštvala, celou noc jsem o tom přemýšlela a nevyspaná, naštvaná ale odhodlaná jsem pro něj jela. Ač je to mladý koník, tak i dyž byl vyjukaný, naprosto v pohodě nastoupil do vozíku, 4 hodinovou cestu prostál jako největší mazák a v 22.30 vystoupil už v novém domově v Jistebníku. Dostal box naproti svému tátovi Džasmanovi, který ho ihned potěšil nepřátelským pohledem (asi aby si moc nevyskakoval).

Džahir je úžasný, milý hřebeček se skvělým charakterem. Bohužel byl hodně bázlivý, bál se ze začátku v boxe - když kdokoliv do boxu s čímkoliv v ruce vstoupil, Džaho se chudák tísnil v rohu a třásl se, navíc měl také velký strach z chlapů. Toto se ale během 14 dní velmi zlepšilo, hodně pomáhá klidné slůvko a pohlazení a pochvala, za které je Džahir moc rád a tak mi víc a víc důvěřuje a veškerá manipulace (hlavně kydání) je už nyní celkem v pohodě. Nic pro něj není problém, rychle se učí nové věci - zvykl si na lonž jak venku, tak i v naší plachtové hale, nechá se v klidu ošplíchat vodou ve šplíchačáku, chodíme na procházky a vše zvládáme v naprostém klidu, což mě moc těší.

A co se týká zdravotních problémů:

- dle veterináře jsou nálevky jen kosmetický problém, většinou po pohybu ve výběhu jsou malé, na levé noze skoro neznatelné, což je supr, navíc Džahir na žádnou nohu nekulhá a pohybuje se uvolněně a volně.

- na levé oko je bohužel slepý (což jsem zjistila hned druhý den), protože mu u bývalého majitele neléčili infekci a s tím spojený akutní záchvat měsíční slepoty. Nám se nyní ve spolupráci s MVDr. M. Mechem (poté co se oko opět ozvalo - zřejmě v něm stále přetrvával zánět  již dlouhou dobu) podařilo rozkapat rohovku, bohužel srůsty a poškození celého sítnice jsou velké, ale alespon prý teď vidí stíny a trochu  v úzkém pruhu nezasažené sítnice.